petr.kalenda.info

Po dnešku se můžu stát snad i tím vysněným programátorem, vytrpěl jsem něco málo přes 16 hodin sezení na zadku v průměrně komfortních sedačkách. Dám Vám radu, musíte li se vydat na cestu Aberdeen – Londýn (nebo naopak) tak se snažte co nejdříve usnout. V půlce jsem myslel, že mi upadne zadek a marně hledal komfortní pozici. V podstatě až v Birminghamu vystupoval člověk, který seděl vedle mě a tak jsem si mohl trochu ulevit. Téměř okamžitě jsem usnul.

Co se týče předchozího dění, svůj podíl na nemožnosti usnout sehrálo několik faktorů, ten nejdůležitější byl pobyt 4 Skotů (tuším, že nastoupili v Glasgow) na palubě, kteří si nezapomněli přinést i nějaké to pivo a víno. Teplo, houpavé pohyby a omezený přísun vzduchu se pro ně stalo spolu s rychlostí popíjení smrtelnou kombinací, běhěm cca hodiny začali dělat neuvěřitelný hluk. V tu chvíli jsem záviděl těm, kdo seděli dole (do Londýna jezdí 2 poschoďový autobus), slyšeli to tlumeně a navíc měli více místa na nohy. Ostatně, sám se někdy divím, jak je možné, že takto omezený prostor lidem stačí. Například Student Agency poskytuje prostoru mnohem více a to operuje i na kratších linkách.

Řidiče jsme měnili 2×, jednou v Manchesteru a podruhé kousek od Londýna, alespoň se trochu rozvířil vzduch. Skoti ráno nědělali žádné problémy a užívali si nádhernou kocovinu. Do Victoria Coach Station jsme dorazili včas, co jsem nedomyslel byla mezera mezi navazujícím easybusem na Stansted. Jsme ale lidé, ostatně je to i na lístku a tak jsem se domluvil, že když bude místo, pojedu dříve. Místo bylo, vzhůru na další galeje, možná se to jmenuje London Stansted, ale věřte mi, nachází se to pěkně daleko. S easybusem se to však překonávalo s radostí, za 4 libry to byl dobrý kup (online, na místě chtějí 8). Jeho zastávka se nachází přibližně 5 minut pohodové chůze od výstupního uzlu, který je součást Victoria Coach Station. Podle mapek to však mělo být mnohem dále, ne li úplně jinde! Jediné co jsem však udělal bylo, že jsem vystoupil z autobusu, opustil budovu, doleva, doprava, doprava a here we go!

Zdroj: maps.google.com

Na Londýnu je ještě jedna velice zajímavá věc, které si musí všimnout každý, kdo je zde poprvé. Všechno co má 2 kola tu je zužitkováno, scootery, kola a silniční motocykly jakéhokoliv věku zde svádějí neúprosný boj o přežití, spolu s zástupy automobilů a obrovského množství autobusů. Předjíždění zprava, zleva… kde je místo, tam to tito sebevrazi lidé šoupnou. Řídit tu kolos, jakým autobus bezesporu je, tak během týdne zešedivím. S respektem však ctím řidiče automobilů, nastane li jednoho dne podobný chaos u nás, tak už vidím ty titulky. Motorkář zavinil nehodou tam a tam, motorkář zablokoval provoz po zběsilé jízdě do práce a tak dále a tak dále. Však všichni známe ty bulvární nadpisy našich „objektivních“ zpravodajců.

Na letišti už víceméně pohodička, jakmile se tam člověk dostane, tak má vždy vyhráno. Záchody (hlavně po dlouhé době zrcadlo), obchody s občerstvením, místo k sezení (přiznám se, že jsem tam dobrou hodinu stál a koukal do země a to i přesto, že se na mě sedící lidé dívali velice překvapeně – místa bylo totiž dost). O zpestření cesty se postarala až security check, kromě běžných věcí jsem si po dlouhé době musel sundat i mikinu a boty. Chlapík, který hlídal aby se do davu nedostal někdo bez letenky byl docela zmatený, když dostal pas i letenku tak, aby nemusel dělat vůbec nic. Podíval se a věděl. Nevím proč tolik lidí dává svůj pas z rukou, ideálně s letenkou založenou kdesi vzadu, aby to zabralo co nejvíce času.

Brno jsem si prohlédl pěkně z výšky, Masarykuv okruh, Bohunice, kousek Bystrce, dokonce i část Horních Heršpic byla (svůj milovaný domov jsem ale neviděl) a pak realita v podobě tvrdé panelové přistávací dráhy. Hotovo, jde se domů. Pas otevřený na straně s fotografií, prostrčení okýnkem, 10 vteřin a jde se dál. Žádné listování, proč to pánům policistům neusnadňujete? Vlídné pozdravení/roz­loučení také neuškodí, musí to tam být pěkná nuda.

Na závěr tu mám ještě jeden postřeh pro případné cestující, ne, létání mne už nevrzušuje, omrzelo mě to, chci se jen dostat domů a tak si prostě sednu a spím nebo podřimuji. Co mě však dokáže vytočit je hluk okolo (běžná úroveň – mluvené slovo – mi nevadí), ale jakž takž se to dá případně přežít, horší je, když se někdo zvedá a ZAPŘE se o sedačku před ním. VRAŽDIT! Vždycky se neuvěřitelně leknu a navíc mě to probudí, to nemáte ani trochu soudnosti?!

Tímto bych se chtěl také omluvit mladému pánovi, kterého jsem dle mého názoru mírně vyděsil, když jsem na něj začal mluvit anglicky, jestli si náhodou nechce sednout k okénku, aby se nemusel dívat přes moji polospící osobu :) Přistání jsem si ale nakonec nenechal ujít, jak jsem se zmínil výše, když už jsem tam seděl, tak proč ne, že?

Štítky: Aberdeen, Brno, Easybus, Glasgow, Letenky, Londýn, Low cost, Manchester, Megabus, Ryanair

Tento příspěvek byl publikován dne 5. 6. 2008 (Čtvrtek) v 23.48 v rubrice Anglie, Cestování, Česká republika. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat svůj komentář.